Otaku akce a Chika

Dómo ^^
Je to kresleno podle mých úchylných představ XD bylo to v shounen-ai soutěži na ADVíku. To mi připomíná jak jsem si musela kvůli Boku no sexual harassment, běžet pro občanku

já si říkala, že to tam na tý zdi určitě viselo
nj, já měla občanku pořád u sebe (jsem předvídavé děvče)

Zase ta kukuřice

Tak Na oslavu svého návratu k chice jsem se rozhodl sem dát malý spam o mojí dnešní návštěvě u Dejva to je přece jen otaku akce jak se patří ne? Takže čtěte a záviďte

Vyrazil jsem k domovu kdoví v kolik hodin a dojel jsem k dejvovi tím co by člověk který nenajde děsivější název pro toto zařízení nazval Autobus. byla to cesta děsivá a mentálně velmi vysilující proto jsem rád ýže k dejvovi vedou cesty lesem nelesem a polem nepolem, nebioť kdyby nevedli nestihl bych se včas vzpamatovat abych mu mohl zavolat že mu stojím před barákem. Volal jsem a číslo nedostupné. klepal jsem a zvonil jsem a když mě dejv nechal velmi dlouho čekat oběvil se s usměvem na rtu. U dejva jsem nemeškal a hrnul jsem se nahoru do jeho pokoje. Tam mi bylo přiděleno staré velitelské křeslo které už dejv nepoužívá, ale které jé natolik propojeno s jeho identytou leadera Chika teamu že mě později pokousalo a snažilo se mi sníst bundu. ( a to si nedělám legraci) po té co mi dejv ukázal supermoderní vychytávky na svém noťasu mě uvedl do prostorného obývacího pokoje kde sme začali naše závěrečné sezení u code geassu r2 které jsme nestihli udělat v době před mým velkým utěkem No koulai sme posledních pět episod u každé sme nědco opravili na tytulkách a u každé jsem se zasmál nad něčím velmi zábavným,... třeba jak nanali chtěla přejet leloucha na svém kolečkovém křesle ale on jí utekl na schody... Dejv mě u toho hostil pochoutkami všeho druhu. Perníčky které sám nepekl ale ochutnával byly skvělé zbytky od včerejška a brambůrky byly vynikající a míchaný nápoj který vypadal jako voda z nedaleké splaškové říčky byl prostě fenomenální. Rovněž jsme dlouze debatovali nad novou chika hrou a pustili si i nějaké ecchi anime kde se dejv v tytulkách často dovolával o pomoc korektorů a kde často básnil o tom že by chtěl adoptovat dvě lolijaponky. 4asto jsme se smáli jedli a chodili močit nebo přikládat do kotle. ( teda jen dejv ) taky sme krmili králíka čokoládou a dostal jsem sušenky na cesty. Dejv mi slíbil že mi ukáže zbyvající dvě ze tří koťátek ( jedno už skončilo jako gyros) ale to jsme nechali až na příště. Nakonec mě dejv doprovodil na autobus. Po cestě na autobus dejv mluvil a prděl a já zrovna tak. ( že by to zavinil ten podivný nápoj co podával?)
Jop taky mi ukázal skvělé dárky od svých stoupenců jako krásnýáý hrneček, papírového jeřába a kravatu s geassem jež mu někdo vyrobil... jinak má poštovní adresa je štefan kubín. Ostružinová 7, Brno-medlánky 62100 kdyby mi chtěl někdo poslat taky dárek. Neurazím se když mi nic nepošlete já to chápu ale kdybyste náhodou chtěli tak....
No každopádně Byla to jako vždy super návštěva při které jsme zdrbali koho jsme mohli ( anop i vás čikaře) Najedl jsem se napil, ćumel jsem se na anime a ohřál jsem skoro litr kofoli néíli víc. přál bych vám abyste si to taky někdy zkusili

Fenomenální! Nepřestávám se smát. Poukazovat na gramatiku nemá cenu, ale po stránce slohové je to dělo jako hrom.

no vždyť jsem na kartě psala, že mashiro je velký literární talent

Oo díky díky můj talent je nepřímo uměrný mé znalosti gramatiky čím víc hrubek tím lepší příspěvek asi začnu psát pohádky nebo tak něco třeba krátké příběhy o Chikamoních mistrech

Tak jsem se zase jednou rozhodl že navštívím našeho milovaného vůdce v jeho Doupěti o jehož přesné poloze ví jen zasvěcění z řad nás rytířů oranžové vidličky. ( jméno i barva bylo změněno pro případ špionáže z řad smrtelníků, zasvěcení ví samozřejmě že mluvím o řádu šermířů purpurové lžíce). Původně jsem plánoval že vyrazím ve dvě, ale jisté okolnosti mi cestu ztrpčovali a tak jsem celý zadýchaný, v rostrhaném kabátku a s holým zadkem ( neberte mě doslova) dorazil k branám Paláce Mistra Dejva a ohlásil se tajným signálem který vysílá můj transcendentní emitor ( který maskuji za mobil) a na který reaguje při daném nastavení jen speciálně zkonstruovaný Atomový Diskomodulační přijímač ( maskující se jako Dejvův mobil) Po té co dejv Použil pro ověření mé totožnosti Optického zařízení které umístil do prostoru ventylačních průzorů ( vykoukl z okna) sem čekal asi 30 minut než mne vpustil neboť jsem musel ještě řádně promrznout, abych byl našemu vůdci řádně vděčný za to že mne vpustil do svého příbytku.
Uvnitř jsem dostal hned nazačátku řádně vynadáno že jsem se dostavil tak pozdě. Což jsem samozřejmě očekával. Nečekal jsem ale že mi jako třest Dejv nepůjčí své Exvelitelské křeslo. Sedíce na zemi jsem chvíli pozoroval Dejva jak se prohrabuje tisícerem složek s BIologickými Doikumentárnímy seriály ( Ehm hentai) aby mi ukázal nové čuňačinky které stahuje. Rovněž mi zdělil nové informace z dění na Chice, jako je překládání Anime o Plechovce melounové šťávy která je ve skutečnosti Dívka Plavých vlasů v zelených šatičkách. Pka jsme se vrhli na Dejvovo vlastnoručně přinesené občerstvení které jen a jen pro mne Ochutnal aby mi jej mohl naservírovat. Dnešní menu se zkládalo z čajopodivného močopudného pití, brambůrek, psudokřupek a z Galošů ( což je v podstatě věc dosti podobná Langošům svou chutí i vzhledem ale jmenuje se jinak.) Sledovali jsme Film Vexille Kde jsme mimo jiného zjistili že Japonci jsou vyhynulý druh a že Velký Železný červ neplave. ( což nás zaujalo neboť dáte li dohromady tři samostatně neplovoucí věci tak neplavou, ale pokud dáte dohromady dvě neplavoucí věci a jednu plavoucí tak plave... například z uvedeného Velkého železného červa můžete odstraněním červa a přidáním lodi udělat plovoucí předmět, tedy velkou železnou loď) Zároveň jsem se Dejvovi bválel na jeho cestovním zeleném polštářku. ( pokud je řeč o polštářích byl jsem pokárán že jsem se nezmínil o působivém polštářku který dejv dostal k vánocům od nejmenované kolegyně. Chtěl bych se tím to omluvit že jsem ho minule ve výčtu věcí vynechal. Polštářek jsem samozřejmě viděl, a ocenil, dokonce jsem se dejva ptal jestli ho ten čumáček netlačí do oka když spí... Dejv je samozřejmě protřelý spáč a řekl mi že polštářek používá reliefní stranou dolů. Ale že když si ustele postel tak ho samozřejmě vystaví vzorem nahoru. Zároveň rád znovu upozorním že od minulé návštěvi mi žádné dary nedošli a že na ně dále čekám, kdyby náhodu, rád také poznamenám že pokud nevíte co mi koupit budu velmi potěšen hotovostí, zájemcům o tuto alternativu můžu poskytnout číslo bankovního konta.)
Další film který jsme sledovali byl Kitaro ( hraná verze jakési mangy o chlapci s nadzvukovým sandálem a vlasatou vestou, jehož otec je Oko) Tento film jsme sice sledovali, ale naši pozornost si nezískal. Místo to ho jsme heldali obrázky Postav které bychom mohli udělat jako cosplay. prořešili jsme alternativu se Zero triem a zamysleli jsme se nad tím že bychom šli jako černí rytíři a náš Zerodejv by byl Zero... Pri hledání vhodných obrázků v dejvově databázi Obrázků ( vynechám zmíňku o těch pro nižší věkové kategorie nevhodných které jsme samozřejmě my vynechat nemohli) Každopádně bych se rád znovu veřejně Omluvil dejvovi za tu trapnou nehodu která se mi stala Nad jedním obrázkem, když jsem mu zasáhl ruku a notebook proudem organické tekutiny. Promiň Dejve! ( aby bylo jasno, jsem mu nad obrázkem Jufie z Code geassu která háže neuvěřitelně hloupý obličej, plivl na ruku) V deset hodin večer mě Dejv propustil, a já mohl jít domů. Dejv se však potřeboval ujistit že opravdu odjedu a nezůstanu jako opuštěné štěne před jejo ukrytem. Proto mě doprovodil na zastávku autobusu. navrhoval dokonce že by mne odvezl na saních, ale když jsem viděl jak moc chce abych odjel tak sem se spokojil s jeho doprovodem zkrze temný les. Cestou sme řešili druhy slinných zásahů, které už jeho stroj přežil. 6e mu Ho Piet poprskal a já že mu ho osniperoval slinou. Rovnež jsme řešily staré časi U Wowu a chvíle kdy mi jako mrtvole tančil nad hlavuo Hoot Hoot a já to komentoval slovy, že by smrt nebyla tak špatná, kdyby mi na hlavě přestala ta SovoSobí Medvědo zrůdnosti tančit. A Rozhodli jsme se že prostě musíme někdy zase zapařit. Pak jsme čekali asi 20 minut na noční rozjezd, neboť všechny obyčejné autobusy už o půl jedenácté spinkají a jezdí jen noční linky. Když se se mnou Dejv loučil, mávaje mi do okna autobusu, usmíval se, ačkoli jsem cítil že se jeho duše zmocnuje chlad. ( neboť bylo hluboko pod bodem mrazu, což dejv po cestě komentoval historkou z Domu pana wwwa a tím jak se chodí v noci slunit na balkón nahý a v plné své kráse se nechává ovívat studeným vetrem dokud mu nestuhne... vlas na hlavě. Závěrem dodám že po cestě jsem jen nejprve s partou sernilních alkoholiků a poté s partou spící teenagerů. Už se těším jako to bude příště ...

JO lidičky co sem třeba taky napsat něco o nějaké akci stačí návšťěva blízkých otaku nebo tak, rpostě cokoli takové robné recenze D:

mashi, ty jsi fakt... mistr psaného slova

já ti klidně poreferuju o yaoi orgiích, jestli chceš... :p

Warr, chceme si s mashem udělat takovej blogík ortodoxních otaků, kde bychom tyhle žvásty shromažďovaly. Plus nějaký fotky, recenze a podobně. Nechtěla bys nám to korektovat? Především mashovi?

ale jo, proč ne? XD

Tak to je fenomenální pokud bychom spojili naše síly svět Otaku humoru by ležel u našich nohou. Tedy u mých, protože já bych ležel u nohou warrion za to že to po mě opraví no a Warrion leží u nohou Dejvovi protože se to od ní čeká ...

Já bych právě té stránce dal jako Logo tři smajlíky, nebo pseudochibi kolečka, každej z nás by měl jedno ... předpokládám správně že by mělo Warrion kolečko vypadat jako ten tvůj Blonďák z yami no matsuei??

Hele... až toho bude víc a warr to všechno okorektí, můžeme to vydat knižně i s ilustracema XD

mashiro napsal:

Já bych právě té stránce dal jako Logo tři smajlíky, nebo pseudochibi kolečka, každej z nás by měl jedno ... předpokládám správně že by mělo Warrion kolečko vypadat jako ten tvůj Blonďák z yami no matsuei??

mashiro, tvé předpoklady jsou oslnivě správné XD

Hranolko, ty už tomu taky propadáš? XD

Už to tak vypadá XD... tomu se člověk prostě neubrání

Haha a to ještě ani zdaleka netušíte co jsme si s Dejvem připravili za šílenosti na tu stránku Nejde totiž jen o Deníček ( ikdyž zápisky které vypadají jako by je psal retard by šli určitě na dračku, psát tak aby to vypadalo blbě, to už se v dnešní době moc nenosí)
Ale mude toho mnohem víc, jen na začátek prozradím třeba Fotogalerii kde budou fotky ze života Mě a Dejva. ( ano autentické fotografie, Dejv už nebude záhadou, bude zachycen, fotoaparátem a poskytnut ke zkoumání celému světu!!) Nebo třeba Skvělé Komixi které se později na stránku dodají kde nebude vystupovat nikdo jiný než já a Dejv-sama hahaha a později přejdeme na Filmy a pak bude svět náš.

Rovněž sem přemýšelel jestli bych třeba neměl krom recenzí na otaku akce psát ještě něco navíc, třeba nějaké pohádky nebo tak. ( pudoucí podklad pro natočení seriálu, kde by pravděpodobně Vystupoval Dejv sama, ale pod nějakým Trapně změněným Nickem, aby bylo hned jasné že je to Dejv, ( třeba mě napadlo Bůh, nebo Náš Pán ) no Nevím, popřemýšlím tad tím, každopádně chtěl bych znát názor i budoucíhch čtenářů

Mashiro.. ten tvůj talent se opravdu nesmí zahodit!
Jinak to sice zní hezky.. zvláště "A svět bude náš", ale za jak dlouho.. ty plány.. chci vidět za jakou dobu se vám to povede zrealizovat. Nejvíce bych se těšila na komixi...

mashiro megaloman... XD

Jaho,zrovna mi zbyla chvilka v nabitém programu u Dejva. Celé břicho mě bolí a rozhodně mám o čem psát. ještě není ani ráno a už by to vydalo na knihu, a to se ani nezmiňuji že pro naše čtenářky sem dohodím jednu část s lechtivou Yaoi tématikou. Nebudou Chybět ani tradiční vtípné chvilky, kulinářský koutek a hororový příběh o Dvou mladících a jednom záchodovém Démonu.

No nejdřív ale až v pondělí, protože noc je ještě mladá a víkend zdaleka nekončí. Pac a pusu váš dopisovatel mashiro a jeho věrný druh pod peřinou bramborový muž Dejv. ( ps.: Prozkoumejte velikosti mandarinek, pro další článek je znalost velikosti tohoto druhu ovoce nezbytná. protože jinak nepochopíte proč mě tak hrozně bolí břicho.)

...Je ráno, den po návštěvě u Dejva. Celé tělo mě bolí. Nepamatuji si toho už tolik jako předtím, ale některé okamžiky se mi vracejí stále a stále do kola a možná na ně již nikdy nezapomenu.

Mi drazí čtenáři, dnešní přízpěvek, bych chtěl zahájit kratkou minutou ticha za padlé špičky, věnečky a trubičky jakož i ty druhé větrníčky s polevou. Váš odkaz bude žít dál...

No začalo to jako obvykle nebudu ani nijak zvlášť popisovat, autobus, pěší tůra a pak mrznutí před dejvovým domem. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud bych neměl v patůžku sbalené krom čokolády i pyžamo a notebook též známý jako mashikon.
Vstoupili jsme Do dejvova doupěte, sedli si do velitelských křesel a byly prověřeni zabezpečovacím systémem Dejvova počítače, který se nás snažil rozpoznat jako způsobilé osoby. Prověrkou jsme neprošli, ačkoli jsme házeli ty nejhezčí úsměvy. Dejv proto musel použít speciálního hesla aby se naboural do systému. bylo to velmi vtipné protože ze začátku se počítači nechtělo zpolupracovat, a to ani po té kdy se na něj Dejv začal divoce křenit. Pak se Dejv rozhodl že se půjde před tím než ulehneme umít a vykoupat. Mezitím jsem já, ubohý a opuštěný v doupěti největšího otaka v Podolí. začal hráti hru Devil may cry. hra to byla velice zajímavá, a rozvynul jsem při ní velice učinný způsob jak zabíjet hadrovíé mužíky pomocí turbo meče a mega ruky. A střílení jsem tak nějak neuplatňoval, neboly to tolik akční abych u toho mohl naklánět hlavu do roztodivných úhlů což si také Dejv natočil, hned po té co se vrátil z koupele. Měl na sobě hedvábné negližé / tedy spíše klasické dvoudílné pižamo typu, kalhoty a vršek s dlouhým rukávem, ale umělec má právo na nadsázku) Jeho pyžámko však bylo naprosto jedinečné, a to nemyslím to že k němu patřil samozřejmě kšilt. Který Dejv nikdy neodkládá. Jedinečnost pyžáma spočívala v obří větrací díře táhnoucíse celým pravým podpažím až do půli boku. dejv Tento prostor později využil při čištění zubů aby jím vytáhl ruku, podrbal se na zádech a prázdný rukáv si strčil za pas. Toto eskamotérské číslo sklidilo jásot a ovace ( tichý jásot a ovace) u řady (jednoho) diváků(mě). Každopádně to sem nepatří. Nejduležitější část dne se totiž nezastavitelně přiblížila. Přišel čas na Dejvův rámen. Zatím co Dejv začal vařit já mlátil hadráře a zmateně pobíhal po jakémsi podivném kláštěře. Po chvíli mě to ommrzelo a šel jsem dolů do kuchyně za Dejvem, Kde byl ten už zcela oddán vaření rámenu a zrovna brčkem ochutnával nálev. Rámen byl vynikající, jako vždy, nudle, párečky, sýr, koření a než bych řekl "Jé za oknem sou kočičky" byl ve mě. Věta kterou sem použil neměla ale sloužit jen k určení času, protože za oknem nás skutečnš kočky pozorovaly. jedna zrzaváa durhé černá. Obě oprsklé dle Dejvovy školy. Dejv mi dal kus párku abch si je zkamarádal a já si je zkamarádil. Zrzavá kočka mě pak ještě dlouze toužebně vyhlížela za oknema hlavou při tom mlátila do skla. černá kočka to brala s nadhledem snědla párek a odešla. Gyros i Čevabčičí, jak se kočky jmenovali byly velmi slušně vychované a věděli ( zřejmě ze zážitků se střetím stracenýmbráškou Svačinou¨) že do kuchyně nesmí bo byje někdo snědl. MEzitzím co sem si hrál s kočičkami zašel dejv pro tunu zákusků kterými je zásobuje Dejvova babička. Zjistil jsem také že Dejv vymyslel skvělý způsob jak své prarodiče využít. Naučil je totiž obdarovávat a když k nim přijede tak jen sklidí všechny dobrůtky a dárečky co jim prarodiče nadělí. Zákusky byly každopádně vynikající. Ale abych byl taky poněkud přesný napíši vám sem také, Ktertak Dejv jedl špičku. Prosím pány a heterosexuály any nečetli další odstavec.
Yaoi Servis
Dejve, co to děláš? Podíval se mashiro, mladý nezkažený chlapec, když se jeho oněco mladší, ale o to výraznejší kamarád chopil onoho cukrátka.
"Tiše, chceš snad vzbudit naše? Jediný po čem netoužím je ráno potkat naštvanýho papá."
Odpověděl Dejv který něžně rukama hladil špičku té věci.
"Dobře dobře." Zašeptal mash, "ale co to děláš?"
" Co by užívám si." Pronesl Dejv a dál olizoval sladkou špičku. něžně jí mačkal svými zoubky.
"Dejve, ne to nemůžeš!" šeptal zoufalý mash. Ale to už Dejv něžně hladil špičku a pár poslednímy zkušenými pohyby rukou jí přivedl do stavu, kdy z ní přímo do jeho vlahých úst vypadla kapka nažloutlé husté tekutiny... Dejv se jen olízl.
"děláš to často?" Usmál se mash a na tváři měl podivný výraz mísící udiv s obdivem.
"Já to takhle dělám vždycky." Zasmál se Dejv, s celou špičkou v puse, oblizujíce si prsty.
" Je to ten nejlepší způsob."
Hororová část
V tu chvíli se Ozval podivný zvuk, který jako by přicházel ze stěn. " Co to bylo!" špitl mash. právě v té chvíli hodiny přecházeli půlnoc a okamžiky nového dne se neúprosně dali do pohybu. S půlnocí zvuk o něco zesílil. dejv chvíli zmateně koukal kolem sebe. a pak tiše řekl.: " To je splachovací démon." v tu chvíli podivný zvuk ustal... Všechny zvuky ustaly...
No a zas normálně
No pak jsme si dali s Dejvem mandarinku která, abych pravdu řekl podle Dejvových informací, byla jen o trošku menší než Dejvova varlata. Né nadarmo mu ve škole říkají bramborový muž. nad tpitp podivnou spojitostí jsme se smáli tak až nás bříška bolela asi tři minuty. Po té co jsem se dostatečně dosvíjel na zemi. jsem se vrátili na horu a dívali se na seriál Big Bang Theory. velice poučné. Doporučujeme všem kteří si myslí že jsou sociálně podhodnocení. navíc jsme zjistili že v rámci určitých možností se můžeme jako otaku řadit k fyzikům amerických akademií a podobným superchytrým individuím. Pak jsme šli spát, Dejv mi nachystal postýlku a vyfotil si mě i v pyžamu. hh naughty naughty guys... pak jsem řekl už jen Ojasuminasai, Oníchan a dejv mě nechal vpokoji s počítačm samotného. ... Po chvíli se vrátil a dokionce bez kšiltu aby se proplížil kolem mne a ... Vypl přívod proudu do počítače... pokračování příště.

mashi, ty jsi vůůůůůůl

Teda chlapci, začínáte divočet, přibývá sexuálních narážek

Pár delikátností jsi naštěstí vynechal.
Jen bych upozornil, že pokud mashira nevidíte ve stavu naprostého smíchu, tak vám vše, co bylo řečeno, totálně uchází.

Edit: A ta díra není tak velká, sakra! xD

Aaaaaaaa..... Sakraaaaaa.... Neměl jsem si číst tu "Yaoi Servis" část, teď z toho budu mít noční můry...